Novelou daňového řádu č.283/2020 Sb. došlo k úpravě lhůt pro podávání daňových přiznání k dani z příjmů právnických a fyzických osob. Ze strany finanční správy bylo potvrzeno, že lhůty pro podání přiznání stanovené touto novelou se použijí již pro přiznání podávané za zdaňovací období roku 2020.
K dosavadním dvěma lhůtám, tří a šestiměsíční lhůtě po ukončení zdaňovacího období, přibyla další, čtyřměsíční. Zásadně se mění posuzování způsobu podání daňového přiznání a k němu se vztahující příslušné lhůty. Tento vztah bude mít dopad na vyměření a splatnost daně, dále na termín pro vrácení případného přeplatku.
§ 136 odst. 1 DŘ - Tříměsíční lhůta
V případě, že poplatník, jeho zástupce, popř. poradce podá daňové přiznání ve lhůtě do 1.4., lhůta pro podání přiznání i pro úhradu daně je tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Pro rok 2020 je tímto termínem 1.4.2021. Od tohoto termínu se také odvíjí měsíční lhůta pro vrácení přeplatku. Tato lhůta se nevztahuje na poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost provedení auditu. Forma podání přiznání (elektronická, papírová) neovlivní stanovení této lhůty.
§ 136 odst. 2 písm.a) DŘ - Čtyřměsíční lhůta
V případě, že poplatník, nebo jeho zástupce, nepodal přiznání v základní tříměsíční lhůtě, lze přiznání podat v nové, čtyřměsíční lhůtě. Pro rok 2020 je tímto termínem 1.5.2021. Podmínkou je zaslání přiznání formou elektronického podání. Tato lhůta se nevztahuje na poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost provedení auditu. V případě, že poplatník již podal přiznání v základní tříměsíční lhůtě a v termínu mezi 2.4-1.5. podá další přiznání, elektronickou formou, bude se na něj hledět jako na dodatečné přiznání.
§ 136 odst. 2 písm.b) DŘ - Šestiměsíční lhůta
Tato lhůta se vztahuje na poplatníka, který má povinnost auditu. Dále na poplatníka, kterému zpracovávání a podává přiznání poradce a to za podmínky, že nedošlo k podání přiznání ve tříměsíční lhůtě. Nově neplatí podmínka, že pro podání přiznání poradcem musí být plná moc uložena u správce daně v tříměsíční lhůtě, tj. do 1.4. Dle novelizovaného znění postačí, pokud bude plná moc zaslána společně s daňovým přiznáním. Pro rok 2020 je nejzazším termínem 1.7.2021.
Podávání přehledů na OSSZ a ZP OSVČ
Přehled na ZP
Poplatník podávající přiznání ve tří a čtyř měsíční lhůtě, je povinen podat přehled o příjmech a výdajích do 1.5. Poplatník podávající přiznání v šestiměsíční lhůtě má termín pro podání přehledu do 31.7. Podmínkou je oznámení této šestiměsíční lhůty zdravotní pojišťovně do 30.4. Tato podmínka platí jen pro přehledy za rok 2020.
Přehled na SP
Poplatník podávající přiznání ve tříměsíční lhůtě, je povinen podat přehled o příjmech a výdajích do 1.5. Poplatník podávající přiznání ve čtyřměsíční lhůta je povinen podat přehled do 1.6. Poplatník podávající přiznání v šestiměsíční lhůtě má termín pro podání přehledu do 1.8. Podmínka o oznámení šestiměsíční lhůty byla zrušena. Poplatník vyznačí tuto lhůtu na svém přehledu.
Podíl na kapitálové společnosti a společné jmění manželů od 1.1.2014
S počátkem účinnosti zák.č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, dále jen NOZ, a zák.č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK, často dochází od 1. 1. 2014 problémům při výkladu výše uvedených zákonů. Jedním z nich je otázka, zda podíl na kapitálové společnosti jednoho z manželů, je součástí společného jmění manželů a zda druhý z manželů se stává automaticky společníkem společnosti.
Na rozdíl od přecházející právní úpravy občanského zákoníku, dále jen Obč.Z., ve kterém byla v § 143 odst.2 věta, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na společnosti, nově přijaté soukromoprávní procesní zákony toto postrádají. Pouhé přečtení textu tak může svádět k názoru, že nabytím obchodního do společného jmění se druhý z manželů stává společníkem také.
S takto jednoduchým výkladem se však nelze spokojit a je nutné při výkladu smyslu zákona pokračovat dále.
Není myslitelné, aby se druhý z manželů stal společníkem (spoluspolečníkem), aniž by o tento stav projevil vlastní zájem, vlastní vůli. S podílem na společnosti jsou spojena nejen práva, ale také povinnosti, např. § 212 odst.1 NOZ, dále též § 150 a § 162 ZOK.
Tyto povinnosti nelze nikomu vnutit proti jeho vůli. Problematickou se také jeví právní ochrana ostatních společníků. Ani jim nelze vnutit, aby společníkem byl někdo jiný, s kým neuzavřeli společenskou smlouvu. Jak vyplývá z komentářů autorů zákonů, soudců Nejvyššího soudu či advokátů věnujících se soukromému právu, i nadále zřejmě platí, že druhý z manželů je spoluvlastníkem společenského podílu, ale společníkem se
nestává.
Kontrolní hlášení od 1.1.2016
Od 1. ledna 2016 přibude plátcům DPH kromě povinnosti podat přiznání k DPH, souhrnné hlášení další povinnost a to kontrolní hlášení. Tato povinnost postihuje všechny plátce DPH, kteří uskuteční zdanitelná plnění v tuzemsku Toto hlášení musí být podáno v elektronické podobě. Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c - § 101i zákona o DPH. Jelikož údaje obsažené v tomto hlášení zahrnují také údaje, které byly obsaženy ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, povinnost podávat tento výpis zaniká.
Sledovaným obdobím, tedy obdobím, za které se kontrolní hlášení podává, je u právnických osob kalendářní měsíc. U fyzických osob je pak určující, zda je měsíčním nebo kvartálním plátcem DPH. První povinnost podat KH vzniká u měsíčních plátců za měsíc leden 2016, u čtvrtletních plátců pak 1. čtvrtletí 2016.
Vedlejším efektem zavedení kontrolních hlášení je, že
od roku 2016 budou všichni plátci DPH podávat přiznání k DPH jen elektronicky. Pro tuto povinnost neexistují výjimky.
Povinnost podávat kontrolní hlášení nemají plátci, kteří ve sledovaném období neuskutečnily a zároveň ani nepřijali žádné plnění. Dále plátci, kteří ve sledovaném období uskutečnily jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně dle § 51 zák. o DPH.
Nesplnění povinnosti podat KH, popř. nepodání v zákonné lhůtě bude automaticky postiženo pokutou. Za pozdní podání 1.000 Kč, za pozdní podání na výzvu správce daně 10.000 a za nepodaní KH po výzvě v částce 30.000 Kč. Kdo nepodá KH na výzvu k odstranění pochybností či vad, bude stižen pokutou 50.000 Kč. Kdo závažně stěžuje a maří správu daní může být potrestán pokutou do výše 500.000 Kč.
