časté otázky

Jaké jsou výhody odložení daňového přiznání?

     Velkou výhodou odložení daňového přiznání daně z příjmu za rok 2015 do 30.6. následujícího roku je větší časový úsek ke zpracování účetnictví, optimalizaci daně a ke zpracování daňového přiznání. V případě vyšší daňové povinnosti je z pohledu peněžního toku výhodnější zaplatit daň z příjmů až k 30.6. Na základě této splatnosti daně se samozřejmě také posouvají splatnosti záloh na daň pro následující rok.

Podíl na kapitálové společnosti a společné jmění manželů od 1.1.2014

     S počátkem účinnosti zák.č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, dále jen NOZ, a zák.č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK, často dochází od 1. 1. 2014 problémům při výkladu výše uvedených zákonů. Jedním z nich je otázka, zda podíl na kapitálové společnosti jednoho z manželů, je součástí společného jmění manželů a zda druhý z manželů se stává automaticky společníkem společnosti.
     Na rozdíl od přecházející právní úpravy občanského zákoníku, dále jen Obč.Z., ve kterém byla v § 143 odst.2 věta, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na společnosti, nově přijaté soukromoprávní procesní zákony toto postrádají. Pouhé přečtení textu tak může svádět k názoru, že nabytím obchodního do společného jmění se druhý z manželů stává společníkem také.
     S takto jednoduchým výkladem se však nelze spokojit a je nutné při výkladu smyslu zákona pokračovat dále.
     Není myslitelné, aby se druhý z manželů stal společníkem (spoluspolečníkem), aniž by o tento stav projevil vlastní zájem, vlastní vůli. S podílem na společnosti jsou spojena nejen práva, ale také povinnosti, např. § 212 odst.1 NOZ, dále též § 150 a § 162 ZOK. Tyto povinnosti nelze nikomu vnutit proti jeho vůli. Problematickou se také jeví právní ochrana ostatních společníků. Ani jim nelze vnutit, aby společníkem byl někdo jiný, s kým neuzavřeli společenskou smlouvu. Jak vyplývá z komentářů autorů zákonů, soudců Nejvyššího soudu či advokátů věnujících se soukromému právu, i nadále zřejmě platí, že druhý z manželů je spoluvlastníkem společenského podílu, ale společníkem se nestává.

Kontrolní hlášení od 1.1.2016

     Od 1. ledna 2016 přibude plátcům DPH kromě povinnosti podat přiznání k DPH, souhrnné hlášení další povinnost a to kontrolní hlášení. Tato povinnost postihuje všechny plátce DPH, kteří uskuteční zdanitelná plnění v tuzemsku Toto hlášení musí být podáno v elektronické podobě. Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c - § 101i zákona o DPH. Jelikož údaje obsažené v tomto hlášení zahrnují také údaje, které byly obsaženy ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, povinnost podávat tento výpis zaniká.
     Sledovaným obdobím, tedy obdobím, za které se kontrolní hlášení podává, je u právnických osob kalendářní měsíc. U fyzických osob je pak určující, zda je měsíčním nebo kvartálním plátcem DPH. První povinnost podat KH vzniká u měsíčních plátců za měsíc leden 2016, u čtvrtletních plátců pak 1. čtvrtletí 2016.
     Vedlejším efektem zavedení kontrolních hlášení je, že od roku 2016 budou všichni plátci DPH podávat přiznání k DPH jen elektronicky. Pro tuto povinnost neexistují výjimky.
     Povinnost podávat kontrolní hlášení nemají plátci, kteří ve sledovaném období neuskutečnily a zároveň ani nepřijali žádné plnění. Dále plátci, kteří ve sledovaném období uskutečnily jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně dle § 51 zák. o DPH.
     Nesplnění povinnosti podat KH, popř. nepodání v zákonné lhůtě bude automaticky postiženo pokutou. Za pozdní podání 1.000 Kč, za pozdní podání na výzvu správce daně 10.000 a za nepodaní KH po výzvě v částce 30.000 Kč. Kdo nepodá KH na výzvu k odstranění pochybností či vad, bude stižen pokutou 50.000 Kč. Kdo závažně stěžuje a maří správu daní může být potrestán pokutou do výše 500.000 Kč.


© 2002 - 2015   František Vaněk
TOPlist